Země spánku
7. 11. 2009
Během hodin českého jazyka jsme se nechali inspirovat Malým Alenášem od Ivana Vyskočila a společně se vydali do říše snů. Postupně vznikaly různé mapy i průvodci.
Cesta do Země spánku
To jsem se jednou zase chtěla podívat do Země spánku. Když jsem ulehla do postele a usnula, nějak se mi nedařilo se do té země dostat. Moje postel pořád jezdila do vesnic jako například Ospalčice nebo Budíkovice. Pořád jsem se probouzela a hned zase usínala. Asi až na pátý pokus už jsem se naučila postel ovládat a mohla jet, kam se mi zlíbí.
Nejprve jsem zamířila do Snílkovic. Tam mě každý zdravil, jako bych byla urozená. Když jsem projela Snílkovicemi, měla moje postel špinavá kolečka. Tak jsem s ní zajela do řeky Spanice, aby se omyla. Nějak ani nevím, jak jsem se z nenadání objevila ve velkém městě, které nese název Hajanice pod Chrápalkami. Ale já jsem plánovala cestu do hlavního města Spinkalovic. Nakonec jsem se rozhodla, že si projedu i Hajanice. Když jsem dojela na konec Hajanic, uviděla jsem takového zvláštního skřítka, tak jsem se zeptala, kudy vede cesta do Spinkalovic.
Tak má postel jela. Těsně jsme minuly hory Chrápalky. A už jsme byly ve Spinkalovicích. Hezčí město člověk neviděl. Tak úhledné, tolik obchodů, no prostě hotový ráj pro nás lidi. Ale najednou se něco stalo! Někdo táhl moji postel ven ze Spinkalovic. Po chvíli mi došlo, že to jsou správci snů. Zatáhli mě do Budíkovského oceánu a já se probudila. „Nic lepšího mě potkat nemohlo!“ řekla jsem si a šla do školy.
(K.Ederová, VII.A)
Cesta do Země spánku
Jestli se chcete dostat do mé Země spánku, musíte být nejdříve hodně unavení. Potom jenom zalehnete do svého pelíšku, je jedno jestli je to spacák, postel nebo houpací síť a hned se přenesete do úplně jiného světa.
Nejčastěji jdete ze západu přes Zachumlančice do Spalice, která se nachází u soutoku řek Nesmětspinka a Stálospalka. Pozor! Jestli se chcete vykoupat, doporučuji ve Stálospalce. Když se vykoupáte v Nesmětspince, vaše spaní bude přerušeno. Za několik málo minut už jste v centru. Nezapomeňte navštívit horu Chrnín a renesanční zámek Sladkospánek. Jestliže máte dost času, nakoukněte také do CHSO Krásné sny.
Protože čas je momentálně váš největší nepřítel, musíte pokračovat. Doporučuji přes Postýlany. Tam si kupte baterku, kterou budete potřebovat při prohlídce zříceniny hradu Mirov. Jen pro odvážné! Máte ještě chvilinku, proto abyste následující den měli krásný, vykoupejte se v rybníčku Probouzel.
Příští noc vás čekám zas v mé Zemi spánku. Pro lenochy a ponocovače – do středu mojí země jezdí vlak.
(J.Koleníková, VII.A)
Cesta do Země spánku
Už se těším do postele, až se mi bude něco hezkého zdát. Ulehla jsem a pomalu jsem se dostávala do Země spánku. Šla jsem dlouhou chodbou a před sebou na jejím konci jsem už viděla krásně voňavou a zelenou trávu a hezké barevné květinky. Vše jsem začala procházet od jihu.
Navštívila jsem hrad Ospalákov, kde byly velice krásné obrazy s okolními městy a krajinami. To se mi vážně moc líbilo. Jelikož bylo teplo, navštívila jsem jezero Usnátkov, kde byl klid a dalo se tam hezky osvěžit. Ještě mě čekala dlouhá cesta. Tato země je sice malá, ale velice zajímavá. Jsou tu překrásná města, která jsou krásně čistá a všichni tu jsou na sebe velice milí.
Došla jsem k jedné široké řece Hajatka. Na Hajatce to bylo překrásné, byl velice pomalý proud, tak se na ní dalo lehce relaxovat. Chtěla jsem navštívit ještě Snítkovice a zámek Zachumlákov. Snítkovice, ty mám nejradši, v tomhle městě se mi líbí nejvíc. Vždy, když do nich vstoupím, nikdy se mi nezdá nějaký ošklivý sen. Snítkovice jsou také z nich nejkrásnější. A pak jsem konečně došla k Zachumlákovu. Na tomto zámku je všechno hezky teplé a nádherně to tu vypadá. A teď už jsem nahoře a je čas jít ze Země spánku zpátky na zem. A už se těším, co se mi bude zdát příště.
(P.Poláková, VII.A)